PÍSŇOVÁ TVORBA
Pro hudební duo ZAjiSTÉ Daniel Razím & Ivan Studený,
které v prosinci 2023 vydalo své debutové album PRVNÍ STOPY – 13 písňových obrazů, píšu texty písní a skládám melodie.
Doprovázím se na kytaru, která nejlépe souzní s mým hudebním projevem a cítěním.
Jako autor textů se považuji za „verbálního malíře“ a pokouším se rozvíjet poutavou obraznost svých námětů a témat.
Nahrávky si můžete poslechnout na youtube: https://www.youtube.com/@danielrazim5840,
na bandzone: https://bandzone.cz/_118635
a na spotify.
Pokud si přejete slyšet i několik žhavých novinek, které jsme zatím nestihli natočit, přijďte se podívat na některý z našich koncertů.
Těšíme se na vás! www.zajiste.cz
TERMÍNY KONCERTŮ najdete zde: https://zajiste.cz/
AUTORSKÉ PÍSNĚ
ALJOŠOVA PÍSEŇ
BELTAIN
CLAIRE
ČERTI V POVĚTŘÍ / SAMHAIN
DÉMONICKÝ MUŽ
DIDGERIDOO
DUCHOVÉ MRTVÝCH BDÍ
EJN GEDI
EVERGREEN O MUŽI S KOČKOU
FRESKA
IN ENGLAND
JANTAROVOU STEZKOU
JE NE PARLE PAS FRANÇAIS
JIZERSKÁ
KELÍMEK KÁVY
LEVHART
LUNA
MOSQUITO
MUZIKANTI
NA OŘECHOVCE
ORFEUS NA ULICI
PAN DOCENT HLÍDÁ DÍTĚ
PERSEIDY
POD POULIČNÍ LAMPOU
PODZIM
STUDENEJ ČUMÁK
STUDENTKA AVU
ŠUMAVA
TRISTAN A ISOLDA
U DVOU MARIÍ
V HOUPACÍ SÍTI
VELIKONOČNÍ OSTROV 1722
ZAJISTÉ
PŘEKLADY A TEXTY K ZAHRANIČNÍM MELODIÍM
BERGROSA
CESTA NA NORDKAPP
FOREST MYTHS
KRÁSNÁ JENTE
TVŮJ DŮM
LA PAULINE
LOGUIVY DE LA MER
MON P´TIT GARÇON
QUINZE MARINS
SATANICLÉS
ALJOŠOVA PÍSEŇ
Jsem ruský pokrokový spisovatel Aljoša
Má denní norma je dvacet popsaných stránek
Svou usilovnou prací jsem si vydělal
Na višňový sad a v něm na altánek
Zde podněcován duchem Matky Přírody
Svá díla vytvářím a pokojně si žiji
Mám brýle brk a inkoust lampu samovar
A za plotem mám tajnou policii
Já pouze zřídkakdy si mohu dopřát kaviár
Však silný čaj a vodka s pirožkem mi stačí
Vždyť o mém vlivném nadání už ví i car
A měl jsem proto být o hlavu kratší
Kupodivu jsem ale vyfasoval z milosti
Jen doživotně platný zákaz Petrohradu
A tak se těším něžnou krásou venkova
A přemýšlím a tvořím ve svém sadu
Píši o tom jak těžce se v Matičce Rusi žije
Jak současnost se neliší od dávné historie
Jak ruské samoděržaví je světu pro ostudu
Jak lidstvu vládne spiknutí krutých a nízkých pudů
Jak hrabivost a tyranství jsou neměnné a věčné
Jak osvěta a vzdělání jsou mocným nebezpečné
Jak spravedlivé svobodě od věků v cestě stojí
Církev a státní aparát které se nejvíc bojí
Sebevědomých občanů schopných užívat hlavu
Schopných konečně prokouknout jejich prohnilou slávu
Laj laj laj laj!…
Mé spisy vynáší ven v nůši moje služebná
Schované pod slámu a usušené višně
A prodává je anarchistům po lesích
Ač pozemek je střežen neprodyšně
Mé myšlenky se takto ilegálně rozšíří
Pod řadou chytře vymyšlených pseudonymů
Jsou lačně čteny od Kamčatky po Finsko
A od Sibiře až k pobřeží Krymu
Nabízím totiž celospolečenské řešení
Které by mohlo uzdravit Rus jednoduše
Nastolit svobodu a spravedlnost pro všechny
A probudit k životu mrtvé duše
Jenomže společnosti zřejmě není pomoci
Dějiny lidstva se jen bezvýchodně cyklí
Vždyť většina chce nechat všecko při starém
Lidé se klaní tomu nač jsou zvyklí
Já proto celá léta trpím ve svém altánku
S vědomím že svět se jen těžko někdy změní
Popíjím čaj a občas potěším svou služebnou
A oddávám se bezuzdnému snění
O zahraničním úspěchu svých utajených spisů
O naplněném životě bez mrzkých kompromisů
O Petrohradských prospektech s paláci ozdobnými
O letní vilce u moře se dvěmi služebnými
O bujném nočním životě a uměleckých kruzích
O zaplacených a hned nově nadělaných dluzích
O roztomilé ženušce a hloučku drobných dětí
O tom jak car při atentátu do povětří letí
O zadumané kráse spanilé Matičky Rusi
O hájích břízek nad močály s hejny divých husí
O kaviáru pelmeních a kvalitnější vodce
O tom jak děti ve mně vidí příkladného otce
O dříví které praská v ohni rodinného krbu
O své dětinské radosti ze závistivých drbů
Laj laj laj laj laj!…
Jsem spisovatel Aljoša
Stoh podrápaných stránek
Svou dřinou jsem si vydělal
Na čaj a na altánek
Ach jo
BELTAIN
(Sandrovi Botticellimu)
hudba: Anna Marie Hradecká, Anna Kurková a Daniel Razím
Valpuržinou nocí ohně k nebi svítí
Ve skalách se strojí hody divých žen
Stromy sypou do tmy zlatý prach a kvítí
Venuše se rodí z vln a mořských pěn
Její vlasy s ohněm zlatě planou v žáru
V plamenech se žhaví devatero dřev
Louky ožívají tancem ptačích párů
V povětří se vznáší Vesna smích a zpěv
Beltainová noc si zpívá
Stokrát oheň přeskočí
Bůh slunce se žhavě dívá
Z lesů ženám do očí
Beltainová noc si zpívá
Stokrát oheň přeskočí
Venuše se dlouze dívá
Z moře mužům do očí
Svatební šat třešní vlaje černou nocí
Něžná náruč větví touhou žhnoucí kmen
Vůně vláhy vládne tajuplnou mocí
Nikdo nechce zůstat sám a opuštěn
Zahoď do plamenů co tě v duši mučí
Oheň plaší můry šelmy stesk a strach
Černající dříví čarodějně skučí
Zimní chlad se mění na popel a prach
Beltainová noc si zpívá
Stokrát oheň přeskočí
Venuše se dlouze dívá
Z moře mužům do očí
Beltainová noc si zpívá
Stokrát oheň přeskočí
Bůh slunce se žhavě dívá
Z lesů ženám do očí
Nad krajinou jarní Zefýrové letí
vítr bujně hladí rozechvělou zem
Písek na pobřeží voní vlahou pletí
roje jisker hasnou v kouři nad mořem
CLAIRE
Claire
Ta krásná Angličanka
Z krajin vřesu a králičích děr
Claire
Ta holka jako vítr
Kterej všemu nutí vlastní směr
Jo Claire
Z kavárny nad mořem
Skrz zlatou citronádu
Dívá se na věže
Středověkýho hradu
Chce se stát malířkou
A módní návrhářkou
A taky farmářkou
A nejvíc květinářkou
Čas zrajících malin a her
Jo Claire
Claire
Na pláži v písku skládá
Srdce z dřívek kamení a per
Ach Claire
Claire
Příboj ti smáčí nohy bosý
Claire
A vítr na rukou tě nosí
Claire
Rackové o fish and chips prosí
Claire! Claire! Claire!
Claire
Kluci tě po hospodách zdraví
Claire!
Rozvíjí život vějíř paví
Claire
Láska ti stele v trsech trávy
Claire jo Claire
Claire
Dálka tě svádí stěžni lodí
Claire
Touha tě po útesech vodí
Claire
Když stráně pastvin zlátnou v podvečer
Jo Claire
ČERTI V POVĚTŘÍ / SAMHAIN
hudba: Anna Marie Hradecká a Daniel Razím
Když čerti se v povětří žení
Když oblaka šednou jak cín
Když dýně z oken zuby cení
A tmou obchází Halloween
Pak v mlze je slyšet čas zrát
Chlad v ostruhách vyrazí z vrat
A mrtví se přijdou o plamínek vzpomínek hřát
Když nebe je čím dál tím těžší
Když ovzduší kvasí a tlí
Smrt do výloh bažanty věší
A jeleni v lesích jsou zlí
Když kdekdo má smutek a spleen
Že oblaka studí jak cín
A pravda je na dně všech svatomartinskejch vín
Já přitisknu k sobě tu nejhezčí z múz
A s úsměvem zpívám si podzimní blues
Že z oblohy sypou se peříčka pečených hus
Že vítr se divoce dunami listoví brodí
Vodami valí se tisíce zlacených lodí
Že andělé a havrani se probouzejí ze spaní
Když dlouhá noc jim po tmě hlavou žene
Sny brouků v chodbách třešňového kmene
A když opřádá zmrzlou nití kraj
Je tajemná a černá jako čaj
DÉMONICKÝ MUŽ
Všechno po čem jsem kdy toužil
Vyplnilo se mi už
Zbývá mi poslední přání
Být démonický muž
Hřívu kaštanových vlasů
Do čela zvlněnou mít
Vzrušující barvou hlasu
Bez boje odzbrojit
Zcela jakoukoli bytost
Opačného pohlaví
Vzbudit vášeň strach i lítost
Jak rána do hlavy
Neovladatelným chtíčem
Magnetizovaných žen
Provázen na každém kroku
Chtěl bych být den co den
Neodolatelný idol
Beroucí rozum i dech
Chladnokrevný lamač srdcí
Svůdný mučitel všech
Adelita Barbarita Juanita Anita
Margarita Miguelita Susanita Lucita
Brunelita Felicita Giselita Florita
Dianita Marcelita Helenita Lolita
Anděl hříchu démon citů
Esence něhy i zla
Zhýralec bez charakteru
Ovšem ne bez kouzla
Temně romantický cynik
Krásná škodná v kurníku
Něžný barbar z jehož fluida
Nebude úniku
Všechno po čem jsem kdy toužil
Vyplnilo se mi už
Zbývá jen poslední přání
Být démonický muž
DIDGERIDOO
Didgeridoo Ozvěny hromů
Didgeridoo V dutinách stromů
Didgeridoo Vyschlá kost lesa
Didgeridoo Termit tmu tesá
Didgeridoo Hadí jed kouře
Didgeridoo Bumerang bouře
Didgeridoo Klokaní stopy
Didgeridoo Lovci a kopí
Rty domorodců kůže pot a jíl
Pravěká tíseň na vrcholu sil
Nádoba noci oheň krev a jíl
Měsíční světlo na vrcholu sil
Didgeridoo Déšť hory skrápí
Didgeridoo Varaní drápy
Didgeridoo Běloba hlíny
Didgeridoo Jeskynní stíny
Spirály zvuků oheň krev a jíl
Žhavá žluť pouště na vrcholu sil
Dech domorodců bubny pot a jíl
Výkřiky duchů na vrcholu sil
DUCHOVÉ MRTVÝCH BDÍ
(Paulu Gauguinovi)
Duchové mrtvých bdí
A z bambusových zdí
Paulova Domu rozkoše
Dvě dřevořezby divošek
Šeptají ženám které usínají samy
Buďte tajemné Buďte milenkami
Budete šťastné
Malíř v zeleném nočním vánku
Objímá něžnou Tahiťanku
A z pláten barvy plodů sytě žhnou
Z pramenů jejích vlasů pije
Vůni tropů a fantazie
A čas se brodí fialovou tmou
Duchové mrtvých bdí
V obrazcích souhvězdí
A jejich hlasů tisíce
Ústy moře a měsíce
Šeptají ženám, které jdou spát samy
Buďte tajemné Buďte milenkami
Budete šťastné
Malíř v umírajícím ráji
Jablko poznání si krájí
Když nad propastí objímá svůj sen
O právu odvážit se všeho
Do portrétů zakletá něho
S barbarskou krásou exotických žen
Tajemství věčně mučivé a němé
Odkud přicházíme? Kdo jsme?
Kam jdeme?
Duchové mrtvých bdí
V šeru muzejních zdí
Dvě dřevořezby divošek
Z Paulova Domu rozkoše
Šeptají ženám dřív než usnou samy
Buďte tajemné Buďte milenkami
Budete šťastné
EJN GEDI
Zpívej tu píseň od Mrtvého moře
Tu kterou vítr sál z horkých rtů skal
Kterou i noc hledá poslepu v Tóře
Tu kterou král David na harfu hrál
Postavy tanečnic ze tmy se noří
Vějíře palem Dech gazelích stád
Na nebi úrodný půlměsíc hoří
S hlavou až v oblacích s větrem smíš vlát
V oáze na poušti vyhledat pramen
Do písku odložit kopí a štít
Náklad všech trápení sundat si z ramen
Z radosti zpívat a z pramene pít
EVERGREEN O MUŽI S KOČKOU
Miluji vše kočkovité
Mrštné a hbité
Jazykem myté
Pruhované i skvrnité
Štíhlé i zavalité
Víc nežli s přáteli
Trávívám rád se svou kočkou
Poklidné večery
Nad sardinkami a čočkou
Lépe než s dívkami
Cítím se vedle své kočky
Hledíme od kamen
Z okna ven na sněžné vločky
Miluji vše kočkovité
Zjevné i skryté
Lačné i syté
Nejapné i nápadité
Přítulné odtažité
Spíše než během dne
Bdím často za nocí s kočkou
Hledíme na sebe
Nad miskou mléka a čočkou
Miluji vše kočkovité
Vláčné i hbité
Na míru šité
Přímočaré i složité
Vstřícné i ostražité
Soustředěné roztržité
Konkrétně dané či neurčité
Spontánní i rozpačité
Smířlivé trucovité
Snadné i zapeklité
Líné i pracovité
Zkyslé i zásadité
Střízlivé i připité
Fádní i osobité
Nové i použité
FRESKA
Dvanáct děvčat na hostině
Dvanáct děvčat vprostřed síně
Tančí v kole zpívá pije
Dvanáct děvčat z Florencie
Zlato vlasů Laní šíje
Číše vína
Loutna
Cop
Dvanáct děvčat z Florencie
Zlato vlasů Laní šíje
Zpěv a skočná melodie
Tamburína
Nízkej strop
Smích a skočná melodie
Dvanáct děvčat z Florencie
Tančí v kole víno pije
Mandolína
Tóny strun
Vlání vlasů Laní šíje
Zpěv a skočná melodie
Dvanáct děvčat z Florencie
Flétna buben krb a trůn
Vlání šatů V prstech fík
Smečka psů a černej býk
Vlání vlasů V ústech fík
Uzdy koní Černej býk
Zlato vlasů Laní šíje
Dvanáct děvčat z Florencie
Kapradí jim věnce vije
Smích a pití
Tóny strun
Dvanáct děvčat z Florencie
Tančí v kole zpívá pije
Na zdi v sále galerie
Prsten kvítí
Džbán a trůn
IN ENGLAND
hudba: Anna Marie Hradecká, Anna Kurková a Daniel Razím
Slunce se zvolna sklání nad Stonehengem
Zapadá do hor do vln do vřesu
A já tu na pobřeží se svým banjem
Stojím na strmém skalním útesu
Mám před očima šedomodrou dálku
Toulám se bos v džínách a ve svetru
A mezi hnízdy spících papuchalků
Si za soumraku zpívám do větru
Vítr na moři po hladině chodí
Ozývá se mi hudbou dávných dob
Kolébá trosky opuštěných lodí
A za tmy pije mlhu z ptačích stop
A oblečený do dešťů a listí
Do vůní dřev a starých pověstí
Se jako buřňák vrhá za kořistí
A čechrá trávu na korunách
Rozeklaných zdí
Slunce se zvolna sklání nad Stonehengem
Zapadá do hor do vln do vřesu
A já tu na pobřeží se svým banjem
Stojím na strmém skalním útesu
JANTAROVOU STEZKOU
hudba: Anna Marie Hradecká a Daniel Razím
Jantarovou stezkou kudy život chodí
Kudy ptačí hejna vítr za nos vodí
Kudy karavany dnů a nocí letí
Kudy rok za rokem někam uteče ti
Tou mě k moři vedou sny a losí stopy
Borůvky a břízy žluté dívčí copy
Pyšné báně chrámů kříže v dýmu svící
Sluky v rákosí a skvrny na měsíci
Kankles kouzlí tóny teskných melodií
Bohové se v lesích medovinou zpíjí
Stesk se po hospodách kolem sudů tísní
Kankles hraje tóny starodávných písní
O všech marných bojích s větrnými mlýny
Slunce barví obzor Prodlužuje stíny
Zvoň zvoníku ve zvonici zvoň
Roň ikonko na zdi slzy roň
Když se v tanci točí vyšívané kvítí
Když se na pobřeží za tmy stříbro třpytí
Když se dravec sytí myší zkrvavenou
Když se od východu mraky nebem ženou
Z poraněných stromů slzy smůly kanou
Nad hladinou moře chladné hvězdy planou
Osiky a olše sníh a liščí stopy
Vousy Vikingů a žluté dívčí copy
Věže přístavů a dým hořících svící
Vlny sůl a oheň Carští námořníci
Jantarovou stezkou rok za rokem spěchá
Příboj za odlivu v písku ležet nechá
Mravence a mouchy tisíce let spící
Zkamenělé medem zlatou pryskyřicí
JE NE PARLE PAS FRANÇAIS
hudba: Anna Marie Hradecká a Daniel Razím
Je ne parle pas Je ne parle pas
Je ne parle pas français
Je ne parle pas Je ne parle pas
Je ne parle pas français
Je ne parle pappa Je ne parle mamman
Je ne parle pas français
Je ne parle pappa Je ne parle mamman
Je ne parle pas français
Excusez-moi madame
Pardon monsieur
Je ne parle pas français oh mon Dieu!
Excusez-moi mon frère Excuse-moi ma soeur
Je ne parle pas français
Excusez-moi mes chéres Oui oui c´est maleur
Je ne parle pas français
Excusez-moi Paris
Nantes Montpélier
Excusez-moi garçon sommelier!
Excusez-moi Lyon Je chante sur le amplion
Je ne parle pas français!!!
Pardon, François Villon Monsieur Champolion
Je ne parle pas français
Cette chanson pour les madame
Madmoiselles monsieurs
Je ne parle pas français oh mon Dieu!
Récitatif:
Oh le soleil le vin
La fromage croissant!
Oh Ile St-Louis sur la Seine
François Rabelais La Fontaine!
Les poissons baguettes la mer
Oh Marie Curie Louis Pasteur!
Oh liberté egalité
Arc de Triomphe fraternité!
Cette chanson pour les madame
Madmoiselles monsieurs
Je ne parle pas français oh mon Di
Je ne parle pas français oh mon Di
Je ne parle pas français oh mon Dieu!
JIZERSKÁ
Jizerská kráska
S půvabem seveřanek
Safír i pramen
Úsměv a lesní vánek
Náruč má z mechu
Korále z jeřabin
Jizerská víla
Se sněhobílou pletí
Jediným gestem
Vezme tě do zajetí
Z rozhledny vrhne
Na tebe dlouhej stín
Zlaté proudy jejích vlasů
Třpyt na špercích Clam-Gallasů
Pozor na ten klam
V jejích očích v jejím klíně
Zmizíš jako v rašelině
Nekonečně sám
Býval jsi vládcem
Ptáčníkem smrčin bučin
Lovil jsi na lep
Do želez do pavučin
A ona z tebe
Udělá štvanou zvěř
Touhou tě raní
Ta křehká něžná panna
Z jasanu z žuly
Bezchybně vytesaná
Srdce ti zlomí
Tomu mládenče věř
Smyčky v proudu horské říčky
Dotyk smůly plamen svíčky
Prchající laň
Kuna při měsíčním svitu
Paroží na prknech štítu
Opuštěná dlaň
Jizerská kráska
Čihadlo čarostřelců
Vrchol i propast
Pád na dno kotrmelců
Seno ti stele
Za nocí do krmelců
Studna i balvan
Pád na dno kotrmelců
Mračno i záře
Pád na dno kotrmelců
Pradávná alej
Pád na dno kotrmelců
Červnová louka
Pád na dno kotrmelců
Jizerská kráska
Zrcadlo čarostřelců
Královna vrchů
Pád na dno kotrmelců
Pytlácká stezka
Pád na dno kotrmelců
Secesní závěj
Pád na dno kotrmelců…
KELÍMEK KÁVY
Kelímek kávy s logem tukana
Hřeje tě v dlaních večer cestou z kina
Z kelímku kávy s logem tukana
Vdechuješ v parku hořkou vůni října
Brodíš se zlatem mezi kmeny stromů
A čteš si jména v kůře vyrytý
Brodíš se zlatem nechce se ti domů
Nacházíš sedmikrásky listím přikrytý
Vítr tě jemně studí ve vlasech
Na rtech tě hřeje horký černý slunce
Vítr tě jemně hladí ve vlasech
Den pluje do tmy v rákosový džunce
Až dojdeš k Letenskýmu kolotoči
Dotkneš se plechu jeho rolety
Za kterou směrem k tobě upřou oči
Strnule spící koně stoletý
V hlavě ti zazní z filmu tóny tanga
Veverky planou na stromech a keřích
A ty si v duchu sedneš na mustanga
A zmizíš v dešti papouščího peří
LEVHART
Levhart
Planety žhnoucích očí
Levhart
Temnota skvrn
Levhart
Ze stromu na zem skočí
Levhart
Samet i trn
Tančí
V savaně krásná dívka
Tančí
Na stéblech trav
Tančí
V povětří ladná křivka
Tančí
Po hřbetech krav
Na nebi měsíc
S antilopími rohy
Obchází zdálky
Vyprahlou pláň
Na nebi měsíc
V prachu tančící nohy
Měsíc
Buben a dlaň
Levhart
Kouzelník v nočním člunu
Levhart
Za zpěvu žab
Levhart
Pomalu vstává z trůnu
Levhart
Záblesk a dráp
Noc barví hlínu
Tma s vůní čokolády
Horká a sladká
A ostrá jako dýka
Divadlo stínů
Žár s prohnutými zády
Tančící dívka
V náruči kouzelníka
Měsíc
S antilopími rohy
Planety očí
Temnota skvrn
Měsíc
V prachu tančící nohy
Levhart a dívka
Samet i trn
LUNA
Luna luna
Do tmy zpívá
Luna luna
Přitažlivá
Jeptiška bílá
Přílivů síla
Výrů a netopýrů
nerozlučná milá
Luna luna
Němá společnice
Stokrát una-
vená tanečnice
Prosí trpí
Stíny sází
Bez ustání
Doprovází
Nese bere
Peče maže
Tře
Peří dere
V kleče káže
Vře
Tiskne mine
A pak začne
Sotva zhyne
Na opačné
Straně vzrůstá
Znovu couvá
Šeptá volá
Svléká zouvá
Jasem kryje
Časem kupuje
Z temnot pije
Do snů vstupuje
Chladným svitem
Ze střech dělá
Postříbřená
Rybí těla
Neúplná
Jindy celá
Tajuplná
Rozechvělá
Jeptiška bílá
Odlivů síla
Básníkům k zešílení
Nablízku vždy byla
Luna luna
Mizí k ránu
Luna luna
v oceánu
Stokrát una-
vená tanečnice
Luna luna
Němá společnice
MOSQUITO
hudba: Anna Kurková a Daniel Razím
Jak strašlivá jsou letní rána
Úsvit mou svěžest zabíjí
Když probouzím se poštípána
Modlím se k panně Marii
Ach zbav mne prosím toho vraha
I svědivého bolení
Ztrestej lotra co na mne sahá
V noci bez mého svolení
Mosquito! Mosquito!
Mosquito! Mosquito!
Chraňte se ach seňorito
Až půjdete večer spát
Vaši krev zde inkognito
Nenasytně bude sát
Mosquito! …
Jsem zoufalá ach mocný Bože!
Když opojena sangrií
Uvelebím se na své lože
A poduškou se přikryji
Rozbuší se mi srdce v hrudi
Jak zaslechnu ten strašný tón
Který mne v temných nocích budí
Vždyť dobře vím že je to on!
Mosquito! …
Zděšena volám na své sluhy
Ať běží bránit moji pleť
Však ani jeden ani druhý
Nezjistí nikdy kde je teď
Sklesle u mého lůžka stojí
Ve tvářích výraz kamenný
Mého hněvu se svorně bojí
A tupě krčí rameny
Chraňte se ach seňorito
Až půjdete večer spát
Vaši krev zde inkognito
Vášnivě z vás bude sát
Mosquito! …
MUZIKANTI
Horká hlína láhve vína těžký sudy pív
Vzduchem vzlíná lihovina z popadanejch slív
Roztančený holky v davu
Noc upíjí z džezvy kávu
Pot utřenej do rukávu rozvalenej chlív
Muzikanti
Vztek a špína
S muzikou se na stesk nejlíp zapomíná
Muzikanti
Marná láska
Na srdci mně první těsná vobruč praská
Muzikanti sladký dříví nablejskanej kov
Ráno hlava vystřízliví u vrat na hřbitov
Pukaj zdi a reznou mříže
Vytrácí se zemská tíže
Kalný voči nevěří že sesouvá se krov
Muzikanti
Cesta bludná
Až dopiju budu zase zpátky u dna
Muzikanti
Černá díra
Na srdci se druhá vobruč rozevírá
Muzikanti snědý tváře smích a tavnej žár
Vědomí se ve švech páře pudy vstávaj z már
Zpěv a řev až do svítání
Horká krev se spánku brání
Rozjařený vobjímání kdekdo s kdekým pár
Muzikanti
Duše v tanci
Na nebi i v mozku temno jako v ranci
Muzikanti
Slunce vstává
Od srdce mně třetí vobruč vodpadává
NA OŘECHOVCE
hudba: Anna Marie Hradecká a Daniel Razím
Pojď se mnou děvče mé
Ořechovkou se toulat
Čtvrtí meziválečných vill
Na jejichž proporční
A estetický soulad
Rád bych Tě dnes upozornill
Pojď se mnou děvče mé
Ořechovkou se toulat
Průvodcem Tvým chci dnes být
I když vím že ani na malý byt
Tu zřejmě nikdy nebudeme mít
Budeme bloudit elegantní čtvrtí
Snít prvorepublikový sen
Obdobně jako měsíc plaše nahlížeti
Lidem za tmy do oken
Pojď se mnou děvče mé
Ořechovkou se toulat
A nemít jiný cíl
Nežli obdivovat
Dokonalý soulad
Anglicky vyhlížejících vill
Ve slunných ulicích zahradního města
S výhledem na Pražský hrad
Kde naposled pan president Masaryk
Smysluplně řídil náš stát
Poblíž villy Emila Filly
Rezidencí a ambasád
Povšimneš si jak jsem mimořádně pozorný a milý
A já zase že Tě mám tak rád
Budeš mou půvabnou společnicí
Mojí šarmantní modistkou
Nebo snad swingovou tanečnicí
Či bílou lawn-tennistkou
Pojď se mnou děvče mé
Ořechovkou se toulat
Ke štěstí mě povznáší
Že nejen tato lokalita
Ale i Ty jsi pro mne
V celé Praze nejdražší
Úhledné prostředí
Domů rodinného typu
Zahřeje nás na duši
Jen tu a tam někdo
Plastovým oknem
Harmonii naruší
Pojď se mnou děvče mé
Ořechovkou se toulat
Básníkem Tvým chci dnes být
Přestože zde ani na malý byt
Patrně nikdy nebudeme mít
Pojďme hladit cizí kočky
Mezi platany a jilmy
V biografu snít svůj němý sen
Obdobně jako měsíc zvědavě nahlížeti
Panu Müllerovi do oken
Pojďme za deště si trhat
Moruše a třešně přes ploty
A nemít jiný cíl
Nežli obdivovat
Dokonalý soulad
Konstruktivistických
Rondokubistických
Neoklasicistních
Artdecorativních
Reprezentativních
Funkcionalistických
Vill
ORFEUS NA ULICI
Stál muzikant s kytarou před kostelem
Stál muzikant na dlažbě z žuly
Stál muzikant v zákoutí potemnělém
A stíny lidí okolo pluly
Tak teda začal hrát písničky zdivočelý
Ve větru večerním vlasy mu vlály
A chodci v ulici sotva ho uslyšeli
Za chvíli kolem něj v půlkruhu stáli
Do pouzdra na zemi padaly mince
Muzikant s úsměvem perskýho prince
Zády se opíral o stěnu mramorovou
Když dozněl potlesk tak uklonil se a novou
Hrál muzikant pro hvězdy v očích kolem
Hrál muzikant chrličům z chrámu
Rythm and blues říznutej rock and rollem
Zpíval a hrál pro radost samu
Do pouzdra na dlažbě mince se slétly
Fiály na věžích kamenně kvetly
Muzikant opřenej o stěnu mramorovou
Lehce se uklonil a začal hrát hned novou
Hrál muzikant pro všechny kdo se chtěli
Ten večer s ním životem opít
Hrál muzikant ulicí struny zněly
V ozvěnách zvonů hlasů a kopyt
PAN DOCENT HLÍDÁ DÍTĚ
Děvčátko malé na ohlídání dnes odpoledne mám
Bývá prý hodné Když začne plakat tak ho jen pohoupám
Vezu ho po ulici v kočárku Provětrat na čerstvý vzduch do parku
Bůhví, proč se mě tolikrát ptali, jestli to zvládnu sám
Nevím, co by se asi tak mělo po cestě parkem stát?
Andílek bude většinu času pravděpodobně spát
V kavárně výletní si budu číst
Až se mi probudí tak mu dám jíst
Potom si budu dál v klidu číst a nechám ho si hrát
Nechápu, co se najednou mohlo nečekaného stát?!
Proč dítě začlo bez varování a bez příčiny řvát
Kočárkem rychle houpu ze všech sil
Křik se však ještě značně znásobil
O četbě s kávou si zřejmě můžu leda tak nechat zdát
Ze všech stran cítím pohledy lidí s otázkou: co jsem zač?
Z kočárku zatím bez přerušení zní strašný řev a pláč
Pokouším se zachovat tvář a klid
Snažím se děcku věcně domluvit
Cpu do kočárku láhev a dudlík: Neplakej už a svač!
Možná by někdo z vás na mém místě nad věcí zůstat zvlád
Když dítě nechce spát ani svačit ani si s ničím hrát
Ocitl jsem se v koncích s nápady
Zmizela důstojnost a zásady
Ztratil jsem nervy a obrátil jsem kočárek čelem vzad
S vřeštícím děckem v kočárku městem řítím se úprkem
Ponížený a vynervovaný na očích lidem všem
Můžete na mne prosím nezírat
Jako bych tady snad to dítě krad
Jako bych snad až dodneška nebyl váženým fyzikem?!
PERSEIDY
Perseidy šípy léta
Z klenby nebe prší tmou
Tma se taví na rtech světa
Noc má náruč bezednou
V polích s hlavou zakloněnou
Roje přání slyším znít
Vůni zrání do svítání
Z noční studny budu pít
Z pramenů tajemství
Ve šťávě sládnoucích plodů
Z kořenů závratí
Na stupních vesmírných schodů
Ze slz co skanuly
Vavřinci nad ohněm z očí
Hvězdný prach nad hlavou
Okolo Země se točí
Vůně zrání voda čistá
Rozlévá se prachem cest
Z výhně boha Héfaista
Srší jiskry snů a hvězd
Pan a Syrinx v rákosinách
Už jsou svoji navěky
Touha v letu dohasíná
Vzduch se vlní doteky
Zla co taje na rtech světa
Noc má náruč bezednou
Perseidy šípy léta
Z klenby nebe prší tmou
POD POULIČNÍ LAMPOU
Pod pouliční lampou
V Paříži na nábřeží
Stín mojí siluety
Tu na dláždění leží
Svým šerem špínu skrývá
Vpíjí se do kamenů
A beze slov se dívá
Na noční kalnou Seinu
Oh la nuit la nuit la nuit est noire
Les étoiles les étoiles les étoiles Bon soir!
Korytem navigací
Řeka se temně valí
Za horizontem času
Král Slunce zmizel v dáli
Platany zvadlé listí
Shazují na hladinu
A stín jolie Madeleine se
Připojil k mému stínu
Oh cette fille cette fille cette fille est si belle!
Bon jour bon jour bon jour mademoiselle!
Neony do tmy září
Z bulvárů hudba duní
Nad městem chrličové
S tvářemi chimér trůní
A naše temné stíny
V objetí spolu leží
Pod pouliční lampou
V Paříži na nábřeží
Oh l’amour l’amour est si mystérieux
J´aime j´aime oh j´aime tes yeux!
Oh la nuit la nuit la nuit est noire
Les étoiles les étoiles les étoiles bon soir!
Au revoir!
PODZIM
Drahokamy a krev
Opilých lesů zpěv
Podzim se vyhoupnul do sedla
Chystá se k lovu
Z mlhy zní zvuky trub
Šero má vlčí chrup
V mracích se ukrývá zešedlá
Tvář luny v novu
Havrani prostřete pro můj stesk noc měkkce temnou
Hlasy všech ptáků co odlétli buďte tu se mnou
Zůstaňte nebo mě za obzor odneste s sebou
Vitráže z listí mi do očí září a zebou
Drahokamy a krev
Hořících ohňů zpěv
Teplo je v náruči a nebo
Pod ovčí vlnou
Ve větvích rez a žluť
Severních větrů chuť
Kus dřeva do kamen Na plotnu
Konvici plnou
Podél cest namísto obilí rozrytá hlína
Slunce co den za dnem dřív a dřív pohasíná
Drahokamy a krev
Ledových dešťů zpěv
Za oknem jasan se ve vichru splašeně vzpíná
STUDENEJ ČUMÁK
Tak ty nemáš chuť se se mnou vídat?
Na zprávy mi nechceš vodpovídat?
Pamatuj si že je mi to šumák
Nemám zájem vo studenej čumák
Vodmítáš se nechat někam pozvat
Nevobtěžuješ se ani vozvat
Pamatuj si že je mi to šumák
Nemám zájem vo studenej čumák
Vodsekáváš mi hlubokym hlasem
Že seš na tom teď ňák blbě s časem
Vode dneška už je mi to šumák
Nemám zájem vo studenej čumák
Nebudu se kvůli tobě vztekat
Nebaví mě doufat ani čekat
Pamatuj si že už seš mi šumák
Nemám zájem vo studenej čumák
Vodtažitá nudná krásko pyšná
Eště navíc Háre háre Krišna
Uvědom si že už seš mi šumák
Nemám zájem vo studenej čumák
Pamatuj si že už seš mi šumák
Nemám zájem vo studenej čumááák!!!
STUDENTKA AVU
V secesním domě
V bytě nad Stromovkou
Šedivá voda proudí do vany
V zrcadle na zdi visí
Jemná tvář kterou kdysi
Maloval Modigliani
Studentka AVU
Rozepíná šaty
Dívá se sama sobě do duše
Pruská modř oceánů
Náčrty snů a plánů
A nevyspalá socha Venuše
Čaj ze šípků
A z podzimního listí
Kouř cigaret a desky plný skic
Chuť etiopský kávy
Hlína a cizí hlavy
Sto hodin směny v baru za měsíc
Půllitry piva
Tvoří skelnou stěnu
Za kterou smích a hlasy věčně zní
Proud řečí po ní stéká
Zlatavě kalná řeka
Kde s pěnou pluje design příštích dní
Dní který zatím
Netuší čím budou
A čím se vtisknou do čích životů
Co je jim dáno předem
K čemu je sami vedem
V čem budou brát anebo dávat jistotu
V okenním rámu
Vzniká obraz rána
Sluneční svit se opřel do fasád
Ve vlnách vlastních vlasů
Akt na výstavě času
Se po probděný noci chystá spát
ŠUMAVA
(Andreasi Hartauerovi)
Šumava hledí mi do oken očima rysů
Do tmy a do mechu rozsévá jelení trus
Sype mi borůvky na starou německou mísu
Po nebi za nocí posouvá dřevěnej vůz
Úsměvy světic ve zšeřelých zákoutích síní
Divoká samota slatí a jezer a luk
Iluze mramoru na dveřích barokních skříní
Umrlčí prkna a večerní zpívání sluk
Ve zbytcích statků se krávy a jeleni pasou
Z křížů za hřbitovní zdí padá do trávy rez
Pila a sekera fajfka a trumpeta s basou
Obrysy osudů přikrývá čas tma a les
Sypu si borůvky na starou německou mísu
Lampa a sirky a můry a temena hor
Šumava hledí mi do oken očima rysů
Barokní andílci ve větvích zpívají chór
Tief drin im Böhmerwald…
TRISTAN A ISOLDA
Jeleni v moři se brodí
Z nozder jim stoupá dech par
V útrobách lesů se rodí
Zpěněná krev tma a žár
Příboj se dlaní slanou
Probírá v písčinách
Isoldě oči planou
Když vchází na můj práh
Ve dveřích bez hnutí čeká
Odevzdaně na ortel
Na rty jí ze stromů stéká
Med z pláství divokejch včel
Moře se v bocích vlní
Slzy a věčný sen
Cit co se nenaplní
Je poutem našich jmen
Moře se v bocích vlní
Slzy a věčný sen
Cit co se nenaplní
Je erbem našich jmen
Tolik let žil jsem tu bez ní
Vážil jsem na miskách vah
Tak jako zoufalí vězni
Bezbřehou touhu a strach
Proč s bílou vlajkou bárka
Nemohla připlout dřív
Ze země krále Marka
Když byl jsem ještě živ
Moře se vzdouvá a vlní
Nedosažitelný sen
Vůně květů hroty trní
jsou náruče princezen
Příboj svou slanou dlaní
Jelení stopy smyl
S osudem v marném klání
Do krve jsem se bil
Příboj svou slanou dlaní
Jelení stopy smyl
S osudem v marném klání
Za lásku jsem se bil
U DVOU MARIÍ
Do krčmy U dvou Marií
Na čaj a rum jsem zašel
Za oknem vítr ve větvích
Plamínky listí zhášel
Stromy se v dešti nad řekou
Podzimním chladem chvěly
A zvenčí se dvě Marie
Přitiskly ke sklu čely
Dej si hochu pívo medovinu ba i kávu
Na talíři zanech po pečínce holou kost
Vyvětrej si u nás od starostí těžkou hlavu
Jez a pij a zpívej dokud nebudeš mít dost
Na stolech svíce hořely
A hosti jedli pili
Všichni se skvěle bavili
Všichni tu s někým byli
Za stěnou ve tmě vichry z hor
Nevlídně zaskučely
A k tomu ty dvě Marie
Mi dvojím hlasem pěly
Dej si hochu…
Tak jsem si řek že zaplatím
Že bych měl zmizet domů
Proč bych tu byl když nemám s kým
Když připít nemám komu
Vzápětí se však ve dveřích
Dvě dívky objevily
Dva hlasy přes zeď pravily
Zůstaň tu ještě chvíli
Stíny se pnuly po stěnách
Hrál vítr písně k tanci
Za oknem se dech Šumavy
Objímal s renesancí
Holky si ke mně přisedly
A představily se mi
Tak začal večer u stolu
Se dvěmi Mariemi
V HOUPACÍ SÍTI
V houpací síti
Vznáším se nad zemí
Oči sov svítí
Tmou mezi větvemi
Z doutníku stoupá
Dým s tváří přízraku
Měsíc se houpá
V závoji oblaků
A ve tmě stojí
Nejhezčí z letních nocí
Kvítí a můry
Vplétá si do věnce
V záhybech kůry
Uspává mravence
Zvolna se blíží
Krajinou na koni
Svou sladkou tíží
K zemi se nakloní
Léčí a hojí
Nejhezčí z letních nocí
V povětří snopy
Vlasů si rozpouští
Vdechuje stopy
Žíznivců na poušti
Chvěje se láskou
Rozkoší zrosená
S africkou maskou
Lehá si do sena
Rána se bojí
Nejhezčí z letních nocí
Vesmír se houpá
V závoji oblaků
Z Vesuvu stoupá
Dým s tváří přízraku
Oči sov svítí
Tmou mezi větvemi
V houpací síti
Vznáším se nad zemí
Do sna se strojí
Nejhezčí z letních nocí
VELIKONOČNÍ OSTROV 1722
K ostrovu Rapa Nui
Holandské lodě plují
Nehybné mlčení soch Moai
K ostrovu Rapa Nui
Holandské čluny plují
Muži se rozhlížejí po kraji
Po pláních vichry dují
Pustiny skal a slují
Nebe má těžkou barvu olova
Do travin větry dují
Tajemství skal a slují
Tvář Velikonočního ostrova
Krajinou stíny mraků běží
Obrysy spících vulkánů
Zčernalí obři němě střeží
Nekonečnou modř oceánu
Pohledy prázdných očí
Rozseté po úbočí
Kráteru sopky Rano Raraku
Pohledy prázdných očí
Rozseté po úbočí
Upřené do slunce a oblaků
Kamenní strážci země
K nebi se tyčí temně
Zdobení lišejníkem staroby
Kamenní strážci země
K nebi se tyčí temně
Nad hlínou sopečnou a nad hroby
Krajinou stíny času běží
Nad jícny spících vulkánů
Záhadní obři němě střeží
Ve hvězdách osud ostrovanů
Znepřátelené rody
Zem bez stromů a vody
Jeskyně bídy v bocích pustých hor
Znepřátelené rody
Zem bez stromů a vody
Klanové válčení a hladomor
Nad vyčerpanou zemí
Vydrancovanou těmi
Kterým se kdysi stala domovem
Nad umořenou zemí
Tyčí se obři němí
A bez hnutí bdí nad svým ostrovem
Krajinou stíny legend běží
Duchové spících vulkánů
Posvátné sochy na pobřeží
A kolem vesmír oceánu
ZAJISTÉ
Zajisté, zajisté
Aktivisté lobbisté
Potížisté pózisté
Exhibicionisté
Zajisté, zajisté
Aktivisté lobbisté
Vedou boj za své jisté
Specialisté
Zajisté, zajisté
Marxisté a pučisté
Dubčekisté čekisté
Populisté penzisté
Zajisté, zajisté
Marxisté a pučisté
Chtějí zpátky své jisté
Absolutisté
Zajisté, zajisté
Okultisté baptisté
Altruisté sboristé
Mravnostní policisté
Zajisté, zajisté
Okultisté baptisté
Modlí se za své jisté
Geocentristé
intermezzo:
Anarchisté! Stalinisté!
Kalvinisté! Šovinisté!
Moralisté! Fetišisté!
Teroristé! Žurnalisté!
Zajisté, zajisté
Individualisté
Extrémisté trémisté
Externisté sólisté
Zajisté, zajisté
Individualisté
V roli věčně nejisté
Separatisté
Zajisté, zajisté
Komercionalisté
Realisté šachisté
Egoisté sadisté
Zajisté, zajisté
Komercionalisté
Mají vždycky své jisté
Kariéristé
intermezzo:
Komunisté – nacisté
Kolonisté – turisté
Spiritisté – artisté
Pacifisté – frázisté
Zajisté, zajisté
Ultra liberalisté
Nihilisté sofisté
Salámisté srandisté
Zajisté, zajisté
Ultra liberalisté
Zajisté jsou zajisté
Negativisté
BERGROSA
norská instrumentální skladba, hudba: Sven Nyhus
(Edvardu Munchovi)
Když tmou se v našem přístavu housle rozezní
A hospodou nese se smích
Svou lásku tisknu v náručí Jsem tak šťastnej s ní
Můj smutek ať zasype sníh
Je krásná jako princezna z dávnověkejch ság
A navždycky jen s ní chci žít
Vždyť když se v krčmě při tanci vznáší jako pták
I Thór musí po ní zatoužit
Vždyť ve vlasech má jas podzimních bříz
A v očích má modř snad ze všech moří
A v závěji bělostných šatů a říz
Jí úsměvem tváře hoří
A jméno její krásný má vůni tajemnou
Jak nápisy z tesanejch run
A když si mě bude chtít vzít rád jí lásku svou
Vodpřísáhnu na Boží trůn
Já vím jsem chudej námořník Síť a dlaní pár
A pár šupin z ryb pro štěstí
Však víru nezdolnou mám že lásky mojí žár
Si bídou cestu proklestí
Vždyť ve vlasech má jas podzimních bříz
A v očích má modř snad ze všech moří
A v závěji bělostných šatů a říz
Jí úsměvem tváře hoří
CESTA NA NORDKAPP
KJEMPEVISA OM REIAR (BÁJEČNÝ PŘÍBĚH O REIAROVI): norská lidová
Z vrcholů hor mizí poslední sníh
A země se ptá
Proč za hejny ptáků chci na sever jít
Proč půlnoční slunce chci nad hlavou mít
Hraj moře v úsvitu hraj
Sůl bodá do kůží sušených ryb
A vítr se ptá
Proč chci jenom oceán před sebou mít
Proč v očích mám severní ledový svit
Hraj moře v příboji hraj
Spřežení psí běží bílou nocí
A dálka se ptá
Proč k severním břehům se nechávám hnát
Proč volá mě do fjordů polární chlad
Hraj moře v přílivu hraj
Oceán omývá útesy skal
A příboj se ptá
Proč divokým proudem se nechávám nést
Proč toužím se dotýkat severních hvězd
Hraj moře za bouří hraj
Hraj moře hraj mi když zpěv slunce zní
A oheň se ptá
Proč na mysu severním zpívám a sním
Proč na konci země až do rána bdím
Hraj moře ve větru hraj
Hraj moře hraj mi když zpěv slunce zní
A světlo se ptá
Proč za nocí o modrých krách se mi zdá
Proč táhne mě k obzorům ozvěna tvá
Hraj moře věčností hraj
FOREST MYTHS
Vítr a sníh
V srsti sobích stád
Do skel okenních
Mráz kresbou se vkrad
Káva je snář
V hrnku s půlnoční tmou
Zrcadlí tvou tvář
Mraky nad mořem jdou
Duchové hor
Kráčí v kamení
Z prochladlých nor
Mráz zuby cení
Z hejn na nebesích
Peří sněží
Mizím v očích tvých
V domě na pobřeží
KRÁSNÁ JENTE
Nad fjordem zář a barvy svítání
A v mokřinách se los k hladině sklání
Jente se češe a váže si šál
Samotná chladnou rosou pastvin kráčí
Zní v stínu hory její zpívání
Když vodopád se řítí prudkou strání
Jente jde mechem a v úbočích skal
Z nízkých mraků voda její šaty smáčí
Jsou z mlhy slyšet hlasy psů a stád
A Jente k ovcím do ohrady vchází
Trávou se brodí a hladí srst psí
Vytí vlků slzy do očí jí vhání
Pak začne Jente na svou flétnu hrát
A vítr její tóny doprovází
Písní v těch stržích nad rybářskou vsí
Krásná Jente sama svoje stádo chrání
Villemann gjekk seg te storan å
Hei fagraste lindelauvi alle
Der han ville gullharpa slå
For de runerne de lyster han å vinne
Zní v stínu hory její zpívání
Když vodopád se řítí prudkou strání
Písní v těch stržích nad rybářskou vsí
Krásná Jente sama svoje stádo chrání
TVŮJ DŮM (I riden så)
Tvůj dům je můj přístav Můj maják nad mořem
Když sněží a venku se stmívá
Když led svírá fjordy Když noc se střídá s dnem
Čas kráčí dál Pár kroků k tvojí náruči zbývá
Tam za oknem visí pro ptáky v zimě lůj
Když sněží a venku se stmívá
Tam hřeje tvůj zpěv tam září úsměv tvůj
Čas kráčí dál Pár kroků k tvojí náruči zbývá
Tam pro všechny na stůl se s láskou prostírá
Když sněží a venku se stmívá
Když mrznoucí vítr se do stěn opírá
Čas kráčí dál Pár kroků k tvojí náruči zbývá
Ten dům plnej hostů a přátel za stolem
Když sněží a venku se stmívá
Se naplní světlem když noc se střídá s dnem
Čas kráčí dál Pár kroků k tvojí náruči zbývá
LA PAULINE
bretaňská, hudba a původní text: Hervé Guillemer
Krásná je Pauline jó sen námořníků
V přístavu ji každej znal
Né jeden hoch pro ni svůj život dal
A tajně ji chtěl i ten kdo se jí bál
Hej!
Refrain:
K zbláznění krásná když nad mořem stála
V perleti vln za letních rán
Né jeden námořník tvrdej jak skála
Čuměl jí vstříc s hubou dokořán
Hej!
Refrain:
Ten kdo ji zahlídnul v přístavu stát
Tak chtěl zmizet s ní Jenom s ní!
Kdekterej mořskej vlk začal si přát
Ať smí jejím být až do konce svejch dní
Hej!
Refrain:
Úchvatná Pauline jó sen námořníků
Kdekterej chlap se vo ní rval
Zástupy plavčíků a nebožtíků
Sotva by teď už někdo spočítal
Hej!
Refrain:
Krásná je Pauline tak ladná a štíhlá
V přístavu ji každej znal
Né jeden hoch když si kořalku dal
Pak na stole stál a do svítání řval
Hej!!!
Refrain:
LOGUIVY DE LA MER
bretaňská, hudba i text: François Budet
Plachty staletejch lodí se dechem větru dmou
Nocí zní zpěvy dávnejch námořníků
Čas je bezednou věčností dálek nosí tmou
Slyšíš volání ptactva a skřípění lan
Oheň na pobřeží třpytí se v očích tvých
Snem o dobrodružství Snem co neumírá
Loguivy de la mer Loguivy de la mer
Lodě letí vstříc bouřím a ledovým krám
Loguivy de la mer Pravdu dávno už znám
Kotva hledá dno stěžně se pnou ke hvězdám
Oheň z dubovejch třísek a vřesu Příboj vln
Barvy oblaků letí nad obzorem
Slyšíš divokou píseň moře ve větru znít
Tvoje podivná touha má tajemnou tvář
Musíš opustit přístav a do mlhy plout
Sevřít v náruči všechno o čem se ti zdá
Loguivy de la mer…
MON P´TIT GARÇON
bretaňská, hudba a původní text: Michel Tonnerre
Na srdci stín touhu a žal
Na pobřeží za tmy jsem stál
Po hřbetech vln vítr se hnal
Do očí tříšť slanou mi vál
V taverně hrál akordeon
Za rumem rum za tónem tón
Nápěv co znal Chateaubriand
Tesklivou píseň zpitejch rán
Zpívám tu tmám dunám a lodím
V přístavu sám smutkem se brodím
Křik racků zní větrným ránem
Útesy ční nad oceánem
Skalisky dnů proplouvá příď
Rybí třpyt snů
Děravá síť
Smrt brnká marš na cemballo
Námořníkům ze Saint-Malo
Tabák a rum touha a žal
Skučení vln v náruči skal
Pod tíhou hvězd černá se chrám
Dálek a cest marně se ptám
Kde hledat mám štěstí a klid
Čemu se vzdát a zač se bít?
Nešťasten jak Chateaubriand
Zpíval jsem píseň zpitejch rán
Zpívám tu tmám…
Milovník snů moří a žen
Pod křížem sní svůj věčný sen
Mrtev je monsieur Chateaubriand
Do stěžňů mží stesk zpitejch rán
Na srdci stín touhu a žal
V Port Saint-Malo za tmy jsem stál
Z taverny zněl akordeon
Za rumem rum za tónem tón
Zpívám tu tmám…
QUINZE MARINS
bretaňská, hudba a původní text: Michel Tonnerre
Refrain…
Ve spleti ráhnoví stěžňů a lan
Smrt se houpá za zvuků hran
Vichřice švihá bičem do všech stran
Oceán bolestí rozvírá chřtán
Refrain…
Hřbitovem bez křížů bez pomníků
Stalo se tolika chlapcům la mer
Kam pluje patnáct námořníků
V bárce co ztrácí plachty a směr?
Refrain…
Hromady rybích těl v podpalubí
Strnule třeští do tmy svůj zrak
Moře nás živí a jednou zhubí
Na dně už chystá hrob pro další vrak
Refrain…
Bárkou co ztratila plachty a směr
Běsnění vln zmítá do všech stran
Za návrat domů na Finistére
Modlí se šeptem quinze marins
Refrain…
SATANICLÉS
bretaňská, hudba a původní text: Michel Tonnerre
Refrain…
Divý voči mořskejch panen
Pěna vln a ptačí křik
Denně rvát se s oceánem
Zemřít jako námořník
Refrain…
Chudá země slaná hlína
Krabí skrýše v chaluhách
Lodě vozí sudy vína
Zlato hřích a střelnej prach
Refrain…
V šeru kaplí sochy potvor
Hrozí peklem ze všech sil
Do dna duše černej otvor
Ďábel pěstí vyrazil
Refrain…
Běsy živlů klíny panen
Tyrkys vln a ptačí křik
Denně rvát se s oceánem
Zemřít jako námořník
Refrain…
EGYPTIAN ELLA
words and music by Walter Doyle, 1930
Těžko lze tančiti charleston máte-li k obezitě sklon
Tak jako dancing girl Ella (look out!)
Každý den přidal jí na váze z čehož plynuly nesnáze
Publiku když tančit chtěla (oh sir!)
Opuštěna a bez práce zrazena hochem svým
Odplula by zapomněla (yes sir!)
Do Egypta Pryč rychle jen od sarkastických štíhlých žen
Nešťastná dancing girl Ella
V Egyptě ovšem stal se div Paša nepoznal jaktěživ
Půvaby tak oblých tvarů (oh my God!)
Prohlásil Ellu hvězdou hvězd Kdekdo pak toužil mít tu čest
Spatřit ji v Pašově baru
Její taneční umění vzbudilo nadšení
Po celém povodí Nilu
Zástupy šejků i jejich žen v tu chvíli měly oči jen
Pro kyprou evropskou vílu
If you hear of a gal who can shake and quake
Till it makes you think of a nervous snake
They’re speaking of… Egyptian Ella
She weighs two-twenty but they don’t care
They like ‚em plenty that way out there
She has the love… of every fella
She does a dance and when she starts by the River Nile
The boys all take their old sweethearts and throw ‚em to the crocodiles!
Every sheik in the audience jumps up and yells that „She’s immense“
How they love… Egyptian Ella